Jak mně korporátní sféra vrátila lásku k učení

Mým posláním je odhalit a rozvíjet skryté schopnosti v každém dítěti. Ať už je to sport, počítačové hry, nebo příroda, každý má v sobě něco, co ho může přitahovat k učení. Díky správnému vedení může každý tuto schopnost objevit a rozvíjet.

V současnosti vedu tým Doučení Jinak, ale je pro mě důležité být stále v kontaktu se studenty. Naší klíčovou službou je analýza potenciálu. Snažím se tedy poznat každého našeho studenta, a díky tomu dokážu efektivně řídit náš tým a pro studenty zajistit řešení na míru. V tom si myslím jsme naprosto jedineční na celém českém trhu a i mimo něj. 

Vyučujeme online, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí – Gruzii, Izraeli, na Bali, v Portugalsku a dalších. Zapojujeme se do vzdělávacích programů jako je The International Baccalaureate Diploma Programme a organizujeme akce jako je Talentkemp. 

Moje cesta začala před mnoha lety a byla to cesta plná tvrdé práce, chyb, neúspěchů a neocenitelných překážek. Jako se říká: “Co tě nezabije, to tě posílí.” Moje školní docházka nebyla snadná. Diagnostikováno mi bylo ADHD a LMD a tehdejší český školní systém s tím neuměl efektivně pracovat. Tyto zkušenosti byly jedním z důležitých impulzů pro založení projektu Doučení Jinak.

Navzdory ne příliš optimistickým predikcím jsem v roce 2010 úspěšně absolvoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, která se stala mojí almou mater. Během studia jsem si byl jistý, že učit nikdy nebudu. Mým snem byla kariéra v korporátním světě, kde byly peníze hlavním ukazatelem úspěchu. Vzdělání jsem vnímal pouze jako prostředek k získání “papíru” pro lepší kariérní příležitosti. Dnes na to vše nahlížím zcela JINAK.

V průběhu let jsem vyzkoušel různé profesní cesty a postupně jsem objevil zajímavý vzor – bez ohledu na to, co jsem dělal, vždy jsem se nějak vrátil k vzdělávání. Ve finančním sektoru jsem trénoval nové kolegy, v londýnském baru jsem zaučoval nové barmany a jako vedoucí prodejního oddělení jsem získal i zkušenosti s náborem a školením personálu. I přes tyto rozmanité zkušenosti mi nějakou dobu trvalo, než mi došlo, že vzdělávání je moje skutečná vášeň a poslání.

Tento postupný proces sebepoznání a objevování mě vedl k tomu, abych se plně věnoval vzdělávání a pomáhal ostatním najít a rozvíjet jejich vlastní potenciál. S Doučením Jinak jsem chtěl vytvořit prostředí, kde se bude s každým pracovat individuálně a s respektem k jeho specifickým potřebám a talentům.

Začal jsem se specializovat na náročnější případy – děti se specifickými poruchami učení, nadané děti s deficity v jiných oblastech, děti s problémy v chování, a ty, které chtěly získat stipendia na prestižní školy. Postupně jsem sestavoval tým specialistů, aby náš projekt mohl nabídnout kvalitní službu, která chybí v českém vzdělávacím systému.

Změnil jsem svůj pohled na vzdělávání a zaměřil se na aspekty, které považuji za klíčové:

• Inspirace rodičů a dětí k převzetí odpovědnosti za vzdělávání: Aktivní role rodičů v procesu vzdělávání, včetně držení vzdělávacího plánu a povědomí o směřování jejich dětí je klíčové.
• Motivace a přístup k učení: Dokud neznám své PROČ, učení je neefektivní.
• Sebepoznání jako základ vzdělávání: Sebepoznání je podmínkou pro budování zdravé sebehodnoty a sebevyjádření, žádný krok není možné přeskočit.
• Strach jako partner ve vzdělávání: Považujte strach za nástroj, který pomáhá a chrání, namísto toho, aby byl překážkou. Kde je tvůj strach je i tvůj hlavní úkol!
• Rozvoj talentů a nadání: Investovat většinu času do rozvíjení nedostatků nikam nevede.
• Upřímnost k sobě: To je předpoklad pro zdravě sebevědomou osobnost.
• Důležitost aktivního jednání: Žijeme v době, kde se hodně přemýšlí a málo koná. Mělo by to být naopak.