U výběrových gymnázií rozhoduje o přijetí i to, co si škola přidá k jednotné zkoušce sama. U některých je to čtyřicet procent výsledku. Sloh, domácí četba, test z angličtiny, portfolio, známky z osmé třídy. Každá z těch věcí se připravuje jinak a žádná se nedožene v březnu.
Většina rodičů přitom připravuje dítě na přijímačky stejně: didaktické testy z češtiny a matematiky, pořád dokola, od ledna do dubna. Je to pochopitelné, protože jednotná zkouška je jediná část, o které se veřejně mluví.
Co si škola přidává, stojí v kritériích přijímacího řízení. Zákon ukládá ředitelům zveřejnit je mezi 15. a 31. lednem, tedy tři měsíce před zkouškou. Je to veřejný dokument o dvou až čtyřech listech a málokdo na něj upozorní.
Vybrali jsme tři pražská gymnázia, na která se loni hlásilo nejvíc uchazečů na jedno místo, a přečetli jejich kritéria celá. Jsou to troje úplně jiné přijímačky.
Co která škola chce
Čísla jsou z posledního kola. Nejnižší přijatý znamená, kolik bodů z jednotné zkoušky měl ten, kdo se dostal jako poslední. Škála je 0 až 100, tedy 50 za češtinu a 50 za matematiku.
| Škola a obor | Nejnižší přijatý | Uchazečů na místo | Co ještě rozhoduje |
|---|---|---|---|
| Kepler, čtyřleté | 84 b | 3,2 | vlastní test: čtení a sloh s domácí četbou; matematika z jednotné zkoušky se násobí, takže váží polovinu všeho |
| Kepler, osmileté | 81 b | 8,4 | vlastní test z obecných předpokladů a psaní, k tomu pevné minimum, pod které se nesmí spadnout |
| Zatlanka, program VIA | 78 b | 4,7 | test všeobecného přehledu, angličtina A2, známky, doklady o soutěžích |
| Zatlanka, program ALT | 73 b | 3,2 | totéž a k tomu portfolio a pohovor nad vlastní četbou, dohromady pětina hodnocení |
| Arabská, přírodní vědy | 82 b | 3,1 | jen známky ze základní školy, žádná školní zkouška |
| Arabská, humanitní vědy | 78 b | 3,9 | jen známky ze základní školy |
| Arabská, programování | 79 b | 1,9 | jen známky ze základní školy |
Dvě věci k tomu, aby se ta čísla nečetla špatně. Nejnižší přijatý není hranice pro příští rok, je to popis toho, co loni stačilo. A u škol, které mají vlastní zkoušku, to není celé rozhodnutí: na Keplera se s osmdesáti čtyřmi body nedostanete automaticky, pokud vám nevyjde sloh.
Laťka se mezi roky hýbe víc, než byste čekali
| Škola a obor | 2024 | 2025 | 2026 |
|---|---|---|---|
| Kepler, čtyřleté | 78 | 64 | 84 |
| Kepler, osmileté | 85 | 81 | 81 |
| Zatlanka, VIA | 76 | 64 | 78 |
| Zatlanka, ALT | 80 | 70 | 73 |
| Arabská, humanitní | 86 | 68 | 78 |
| Arabská, přírodní | 86 | 77 | 82 |
| Arabská, programování | 80 | 79 | 79 |
V roce 2025 spadla laťka skoro všude. U Keplera a Zatlanky o čtrnáct bodů. Stejným směrem se ten rok pohnuly i celostátní výsledky.
Z otevřených dat Cermatu o všech uchazečích v zemi vychází, že celostátní medián výsledku byl v roce 2024 na 54 bodech, v roce 2025 na 46 a v roce 2026 na 49. Počet uchazečů se přitom tři roky prakticky nemění, pohybuje se kolem sto dvaceti tisíc. Rozdíl je v matematice. Cermat u jednotlivých předmětů uvádí úspěšnost v procentech: u matematiky klesl medián z 50 % na 36 % a v roce 2026 byl na 44 %. U češtiny se za stejné období posunul z 58 % na 54 %.
Hranice posledního přijatého se tedy neodvíjí jen od toho, kdo se na školu hlásí, ale také od toho, jak celý ročník zkoušku napsal. Body z jednotlivých let proto nejsou přímo srovnatelné. Pro plánování z toho plyne praktické pravidlo: vezměte nejvyšší hranici z posledních let, ne nejnižší a ne průměr, a přidejte rezervu.
Navíc se na nejžádanějších oborech konkurence spíš přitvrzuje. Na čtyřletém Keplerovi měli přijatí v roce 2024 průměrný percentil 96,3, loni 98,8. V tomhle pásmu je to velký posun: ze sta dětí jich nad vámi smí být necelá jedna a půl místo tří a půl.
Kepler: matematika váží polovinu, i když školní zkouška je verbální
Kepler má k jednotné zkoušce vlastní školní test. U čtyřletého oboru je čistě verbální a má 33 bodů: úlohy na porozumění textu a k tomu jedna velká slohová úloha za 16 bodů. Celkem se tak u tohoto oboru rozděluje 166 bodů, tedy 50 za češtinu z jednotné zkoušky, 83 za matematiku po vynásobení koeficientem a 33 za školní test.
Aby tím nevznikla nerovnováha, škola násobí výsledek z jednotné zkoušky z matematiky koeficientem 1,66. V kritériích to uvádí otevřeně a vysvětluje proč. Důsledek je ale pro plánování přípravy zásadní: matematika tvoří 83 bodů ze 166, tedy polovinu celkového hodnocení, přestože školní zkouška žádnou matematiku neobsahuje.
Ke školní zkoušce navíc patří domácí četba. Uchazeč si má předem přečíst alespoň jeden ze tří zadaných textů a čtenářskou zkušenost použít ve slohové úloze. V posledním kole to byly povídky Bohumila Hrabala, Blues pro bláznivou holku Václava Hraběte a Sedmikostelí Miloše Urbana.
U osmiletého oboru je pevná hranice 111 bodů ze 166. Kdo ji nepřekročí, není přijat bez ohledu na pořadí. V posledním kole na ni nedosáhlo 138 z 253 uchazečů, takže víc než polovina dětí nevypadla kvůli kapacitě, ale kvůli minimu.
A jedno číslo, které o Keplerovi řekne víc než cokoli jiného. Z dat o všech uchazečích vychází, že se loni na Keplera hlásilo 525 dětí. Z těch, které měly z jednotné zkoušky méně než 80 bodů ze 100, nebyla přijata ani jedna. Bylo jich 243.
| Výsledek z jednotné zkoušky | Podíl přijatých |
|---|---|
| pod 80 bodů | 0 % |
| 80 až 84 | 5 % |
| 85 až 89 | 38 % |
| 90 až 94 | 67 % |
| 95 a více | 74 % |
Z toho plyne něco, co se dá říct rovnou. Na Keplera se nedostanete taktikou. Potřebujete výborný výsledek z matematiky, protože váží polovinu hodnocení, a pod osmdesáti body ze sta tam loni neprošel nikdo. To je práce na roky, ne na jaro.
Školní zkouška se navíc koná tři týdny před jednotnou, takže se na ni nedá připravovat až potom.
Zatlanka: odměňuje profil, trestá díru
Zatlanka má jeden obor a dva programy, VIA a ALT, a do každého se skládají jiné přijímačky.
Společný je test všeobecného přehledu ze tří oblastí: přírodní vědy, společenské vědy, kultura a literatura. A má pravidlo, které jinde nenajdete: část, ve které dítě uspěje nejlépe, se násobí dvěma. Vyplatí se tedy mít v něčem hloubku.
Zároveň platí opak. Kdo v kterékoli ze tří částí nezíská minimum, má celý test hodnocený nulou. Silná stránka se počítá dvakrát, prázdné místo shodí všechno.
K tomu přidává test z anglického jazyka na úrovni A2, což na běžném pražském gymnáziu součástí přijímaček není.
Program ALT jde dál. Portfolio a pohovor nad ním váží 31 bodů ze 160, tedy pětinu celkového hodnocení. Dítě odevzdává desky s odpověďmi na dvě otázky, třemi doklady o svých zájmech a seznamem pěti až deseti knih. U pohovoru pak jedna otázka vždy míří na konkrétní knihu z toho seznamu. Portfolio se odevzdává na začátku března, ale to, co v něm má být, vzniká měsíce předtím.
Arabská: žádná vlastní zkouška, zato známky za pětinu hodnocení
Tady je potřeba jedna věc uvést na pravou míru. Vysvědčení z osmé třídy chce po uchazečích řada škol a samo o sobě to není nic zvláštního. Zajímavá je váha. Vyhláška vyhrazuje jednotné zkoušce nejméně 60 % hodnocení a zbylých až 40 % si škola rozděluje, jak uzná za vhodné. Kepler je dává celé svému vlastnímu testu a známky nezapočítává vůbec. Zatlanka jimi ve svém programu VIA rozdělí necelá čtyři procenta. Arabská vlastní zkoušku nemá a známkám dává 20 %, tedy polovinu všeho, co může ovlivnit. Počítají se průměry za 1. a 2. pololetí osmé třídy a 1. pololetí deváté.
Škola na ně má vzorec. V praxi funguje tak, že se sečtou průměry ze tří vysvědčení a čím lepší jsou, tím víc bodů dítě dostane. Maximum je 25 bodů.
| Průměr na vysvědčeních | Body za známky |
|---|---|
| samé jedničky | 25 |
| 1,5 | 20,5 |
| 2,0 | 16 |
Jeden stupeň horší průměr napříč předměty tedy stojí zhruba devět bodů ze 125. Pro porovnání: mezi posledním přijatým a prvním nepřijatým na humanitní vědy byl loni rozdíl patnáct setin bodu.
Tady stojí za to se zastavit. Většina rodičů začne přijímačky řešit na podzim deváté třídy. V tu chvíli má dítě dvě třetiny té známkové složky už uzavřené a s osmou třídou se nedá dělat nic.
Škola otevírá tři zaměření a je lákavé z čísel vyčíst, že přes programování se dostanete snáz. Data říkají opak. Nejnižší přijatý na programování měl z jednotné zkoušky o bod víc než nejnižší přijatý na humanitních vědách a průměr přijatých byl vyšší také. Menší počet uchazečů neznamená slabší soupeře, jen užší a vyhraněnější pole. Rozdíl v celkové hranici, kterou škola zveřejňuje, nevzniká na testu, ale na známkách.
Co z toho plyne pro přípravu
Vyjděte z loňských kritérií. Letošní vyjdou podle zákona až do 31. ledna, což je na plánování pozdě. Meziročně se ale stavba přijímacího řízení mění málo, takže loňský dokument na webu školy vám řekne, co vás čeká, s dostatečnou přesností. V lednu si pak jen ověříte změny.
Rozlište schopnost a zadání. Konkrétní zadání znáte až v lednu: který seznam knih, jaká témata portfolia. Schopnost, kterou to prověřuje, se ale staví roky. Číst a umět o přečteném mluvit, napsat souvislý text, obhájit svůj názor před dospělým. Právě na tohle se čeká zbytečně, protože od ledna do dubna se to stihnout nedá.
Vězte, co u vaší školy váží. U Arabské známky z osmé třídy, u Zatlanky portfolio a angličtina, u Keplera psaní a matematika. Tři různé přípravy.
Kde začít
U všech tří škol tvoří jednotná zkouška většinu hodnocení, takže dává smysl začít u ní. V aplikaci Přijímačky s Mapou to jde zdarma: dítě napíše test z loňského zadání a vy uvidíte jeho body vedle hranice konkrétních škol.
To vám dá základ. Co si škola přidává sama, se plánuje zvlášť a podle toho, kam se hlásíte.
Zdroje
Kritéria přijímacího řízení a výsledkové listiny zveřejněné školami na webech gjk.cz, zatlanka.cz a gyarab.cz. Počty přihlášek, body a percentily přijatých a celostátní rozložení výsledků z otevřených dat Cermatu (data.cermat.cz). Lhůta pro zveřejnění kritérií vyplývá z vyhlášky č. 422/2023 Sb.
