Doučení jinak

Blog · 25. září 2026

Nostrifikace zahraničního vzdělání: co to je a jak ji zvládnout

Vaše dítě chodilo do školy v zahraničí a má odtud vysvědčení. Česká škola nebo úřad ale potřebuje jistotu, že tohle vzdělání odpovídá českému. K tomu slouží nostrifikace.

Čtyři věci, které stojí za to vědět hned na začátku. Rozhoduje krajský úřad podle místa vašeho pobytu, nikoli ministerstvo. Poplatek je 3 000 Kč. Lhůta na rozhodnutí je 30 dní od podání úplné žádosti. A v části případů úřad předepíše dítěti nostrifikační zkoušku.

Celý postup stojí na § 108 školského zákona č. 561/2004 Sb. a na vyhlášce č. 12/2005 Sb.

Co se nostrifikuje a co ne

Nostrifikuje se doklad, tedy konkrétní vysvědčení nebo diplom, který potvrzuje dosažený stupeň vzdělání. Neposuzuje se člověk ani škola jako taková.

Stupeň vzděláníRozhoduje
základníkrajský úřad
střední, s výučním listem i s maturitoukrajský úřad
vyšší odbornékrajský úřad
vysokoškolský diplomveřejná vysoká škola s obdobným programem, ne krajský úřad

To poslední bývá zdrojem zmatku. Většina návodů oba postupy míchá a lidé pak posílají žádost o uznání bakalářského titulu na krajský úřad, kam nepatří.

Výsledkem úspěšné nostrifikace je nostrifikační doložka, tedy úřední potvrzení připojené k vysvědčení. S ním se pak dítě hlásí na školu nebo se jím prokazujete na úřadě.

Kdy nostrifikaci potřebujete a kdy ne

Potřebujete ji, když se dítě hlásí na českou střední nebo vysokou školu, přestupuje do české školy, nebo když se budete vzděláním prokazovat u zaměstnavatele či úřadu.

Nepotřebujete ji, pokud vysvědčení pochází ze země, se kterou má Česko dvoustrannou smlouvu o uznávání. Patří sem Maďarsko, Německo, Polsko, Slovensko a Slovinsko. V těchto případech se místo nostrifikace vydává osvědčení o rovnocennosti, což je podstatně jednodušší cesta. Zeptejte se na ni dřív, než začnete shánět ověření dokladů.

Postup krok za krokem

1. Zjistěte svůj krajský úřad. Rozhoduje ten podle místa pobytu v Česku, konkrétně odbor školství. Ministerstvo do řízení nevstupuje, řeší až odvolání a zvláštní případy, jako jsou evropské školy nebo francouzská lycea.

2. Sežeňte doklady. Úřad bude chtít:

  • originál vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii
  • doklad o obsahu a rozsahu vzdělávání, tedy co přesně se dítě učilo a v jakém počtu hodin
  • doklad, že škola je ve své zemi uznanou součástí vzdělávací soustavy
  • úředně ověřený překlad do češtiny od soudního překladatele, tedy překladatele jmenovaného soudem a vedeného v oficiálním seznamu; u slovenských dokladů se překlad nevyžaduje
  • ověření pravosti podpisů a razítek, tedy apostilu nebo superlegalizaci
  • doklad o pobytu v Česku

Apostila a superlegalizace: v čem se liší

Český úřad musí mít jistotu, že razítko na cizím vysvědčení je pravé. Ověřit si to sám nemůže, takže to za něj udělá země, která dokument vydala.

Apostila je doložka, kterou k dokumentu připojí pověřený úřad v zemi vydání. Stačí jedno ověření a dokument pak platí ve všech státech Haagské úmluvy z roku 1961, u nás vyhlášené sdělením MZV č. 45/1999 Sb. Týká se to většiny evropských zemí, Spojených států, Velké Británie i Austrálie.

Superlegalizace nastupuje tam, kde země smluvním státem není. Pak je potřeba dvojí ověření: nejprve ministerstvo zahraničí dané země, teprve potom české velvyslanectví.

Který postup se vás týká, se pozná podle země, ne podle školy. Zjistěte si to jako úplně první věc. U superlegalizace se lhůty počítají na týdny.

3. Zaplaťte 3 000 Kč. Poplatek se hradí příslušnému krajskému úřadu a doklad o zaplacení se přikládá k žádosti.

4. Počkejte 30 dní. Lhůta běží od doručení úplné žádosti. Ve složitějších případech ji úřad může prodloužit o dalších 30 dní.

Nejčastější zdržení nevzniká na úřadě, ale u ověření dokladů a u potvrzení o obsahu vzdělávání. Zahraniční školy takové potvrzení nevydávají automaticky a některé na něj potřebují několik týdnů. Začněte proto tímto bodem, ne vyplňováním žádosti.

Nostrifikační zkouška

Tohle je část, která rodiče znepokojuje nejvíc a přitom se o ní píše nejméně.

Když úřad porovná obsah zahraničního studia s českým a zjistí, že se zčásti liší, může dítěti předepsat nostrifikační zkoušku. Ověřuje se jí, zda znalosti a dovednosti odpovídají cílům a obsahu vzdělávání podle příslušného vzdělávacího programu, tedy podle závazného dokumentu, který v Česku určuje, co se má na daném stupni učit.

  • Předměty ani jejich počet vyhláška nestanoví. Určí je úřad podle toho, v čem se obsah studia lišil. Typicky jde o obory, které se v zahraniční škole neučily vůbec nebo jinak, tedy čeština, dějepis a zeměpis.
  • Zkouška se skládá před komisí nejméně tříčlennou, která o výsledku hlasuje. Školu, kde zkouška proběhne, vybírá úřad.
  • Součástí může být praktická zkouška, pokud to odpovídá oboru.
  • Zkouška probíhá česky, po dohodě ale může proběhnout i v jiném jazyce. Tahle možnost je pro vracející se rodiny podstatná a málokde se uvádí.
  • Při neúspěchu úřad žádost zamítne.

Z toho plyne jedna věc, kterou je lepší si přiznat dopředu. Nostrifikace není razítko, je to přezkoušení. A připravit se na ně je práce, která s papírováním nemá nic společného. Je to učení.

Co přijde potom

Tady většina návodů končí. Přitom právě tady začíná to, co rozhoduje.

Dítě má doložku, ale stojí před českou školou, která učí podle jiných osnov, než na jaké bylo zvyklé. Před přijímačkami, kde se píše didaktický test z češtiny a matematiky v terminologii, kterou nikdy nevidělo. Nebo před maturitou, kterou musí složit v jazyce, jímž se doma nemluví.

Ten rozdíl bývá ve skutečnosti menší, než vypadá, a většinou se drží v několika málo místech. Nejčastěji jde o češtinu a o české reálie, málokdy o matematiku. Dokud ho ale nikdo nepojmenuje, působí jako propast.

Proto začínáme diagnostikou. Nejdřív zjistíme, kde dítě stojí vůči české zkoušce, co přesně mu chybí a kolik času na to zbývá. Teprve z toho vyjde plán.

Co dělat, až doložku máte

Podle toho, koho se nostrifikace týká, pokračujete jinak. Dítě, které nastupuje do české základní nebo střední školy, potřebuje nejprve zjistit, jak daleko je od české zkoušky a v čem přesně. Student, který má střední školu hotovou a míří na vysokou, neřeší přijímačky, ale výběr univerzity, přihlášky a testy jako SAT, ACT, TOEFL nebo IELTS.

Pokud nevíte, do které situace patříte, ozvěte se na nezávaznou konzultaci. Je to krátký telefonát, asi deset minut, a vyjde z něj, co je ve vašem případě další krok. Pokud zjistíme, že vám pomoct neumíme, řekneme to rovnou.

Zdroje

MŠMT, Uznání zahraničního vzdělání (s výjimkou vysokých škol). Portál gov.cz, Nostrifikace zahraničního vysvědčení. Vyhláška č. 12/2005 Sb. § 108 zákona č. 561/2004 Sb. Sdělení MZV č. 45/1999 Sb. o Haagské úmluvě z 5. října 1961.

Nevíte, co bude po nostrifikaci?

Na nezávazné konzultaci projdeme, kde dítě stojí vůči české škole a co je dalším krokem. Trvá asi deset minut.